Arctic Monkeys dospěli, o tom žádná. I kdybychom to nenašli ve všech PR zprávách (a následně i recenzích), tak nám to musí dojít po prvních tónech nové desky s názvem Humbug. A co na tom, že je jim okolo třiadvaceti. Je to prostý fakt, který pro jednoho může znamenat kvalitu, vyzrálost a potvrzení statusu velké kapely, pro jiného naopak konec zábavy. Což ovšem ve vztahu k Arctic Monkeys zní jak z jiného světa. Avšak do hry vstupuje ještě jedna podstatná věc, je jí osoba koproducenta, jímž se stal (krom již vyzkoušeného Jamese Forda ze Simian Mobile Disco) pouštní bard Josh Homme, který to většinou válí s Queens Of The Stone Age.
Opičí rozjívenost je tedy tatam, přestože byla alfou a omegou jejich úspěchu. Cesta do rizika, za kterou by si snad zasloužili bobříka odvahy, k celkovému uznání však nestačí. Právě Josh Homme vypustil opice v poušti, kde na ně ztěžka doléhá dusivě valivá atmosféra, která se smíchává s již známou sheffieldskou melodičností a dalšími vlivy vzdálené Ameriky. V praxi to jsou Arctici, kteří nevědí, zda mají raději Interpol či Queens Of The Stone Age. Jenže první poslech už tak nechutná, jak jsme si u nich zvykli. Uloudanost a neexistence hitu na první zátah dělají svoje. Oxymóron „nudní Arctic Monkeys“? Ehm, ne tak docela.
S Humbug to není vůbec jednoduché. Tlustá čára za svou zábavní minulostí kdekoho slušně zaskočila, teď to naopak hrají na sofistikovanost. Avšak odpověď na otázku, zda na to mají, vyznívá pro ně. Minimálně jdou správným směrem. Aktivnější přístup posluchače však podmínkou.
Autor: Jakub Němec
Vydáno: 24. srpna 2009, EMI
Celkový čas: 39 : 01
Hodnocení MIXu: 7/10
Home page: www.arcticmonkeys.com
MySpace: www.myspace.com/arcticmonkeys