Eggnoise existují už téměř patnáct let, to je poměrně značná část lidského života. Jaký vztah sis za tu dobu ke kapele vybudoval?
To je složitá otázka, protože my si na jednu stranu vztah ke kapele budujeme, ale na druhou stranu ho zase bouráme. V jednom smyslu se totiž chováme jako kapela – jezdíme na koncerty, jíme spolu klobásy a křen – ale jinak nám přijde, že to, o co se snažíme hudebně, se nekryje s tím, čemu se běžně říká „kapela“. Spousta lidí vám bude tvrdit, že kapela má být taková a taková, že má dělat tohle a tohle a točit takový a takový desky atd. My se snažíme alespoň v drobnostech dělat věci jinak. Někdy by bylo jednodušší říct, že Eggnoise není kapela.
Co považuješ za vaše největší dosavadní úspěchy?
Všechny naše hudební spolupráce.
A průsery?
Všechny naše obchodní spolupráce.
Eggnoise se snaží vcelku pravidelně shrnovat svou tvorbu na CD. Jakou budoucnost prorokuješ tomuto médiu? Nechystáte se příští desku vydat v ryze virtuální podobě?
Už to tak trochu děláme v podobě horor story bandu, ale nakonec tu práci stejně asi zhmotníme. Toho, co je nehmotné, si člověk nikdy nemůže tolik „vážit“, jako staré dobré (umělé) hmoty.
Zároveň tak posluchači nepřijdou o umělecký zážitek z obalu CD. Ten poslední, obal desky Albumen, je inspirován „bílkovou“ image. Kdo je jeho autorem?
Obal jsme vyrobili společným úsilím a dělbou práce v kapele. Někdo nakoupil kyt, někdo ho roztíral, někdo fotil, někdo pekl prase... Vlastně není autor, a přitom je to celé naše. Jen finální grafickou úpravu jsme nechali na profesionálce.
To je složitá otázka, protože my si na jednu stranu vztah ke kapele budujeme, ale na druhou stranu ho zase bouráme. V jednom smyslu se totiž chováme jako kapela – jezdíme na koncerty, jíme spolu klobásy a křen – ale jinak nám přijde, že to, o co se snažíme hudebně, se nekryje s tím, čemu se běžně říká „kapela“. Spousta lidí vám bude tvrdit, že kapela má být taková a taková, že má dělat tohle a tohle a točit takový a takový desky atd. My se snažíme alespoň v drobnostech dělat věci jinak. Někdy by bylo jednodušší říct, že Eggnoise není kapela.
Co považuješ za vaše největší dosavadní úspěchy?
Všechny naše hudební spolupráce.
A průsery?
Všechny naše obchodní spolupráce.
Eggnoise se snaží vcelku pravidelně shrnovat svou tvorbu na CD. Jakou budoucnost prorokuješ tomuto médiu? Nechystáte se příští desku vydat v ryze virtuální podobě?
Už to tak trochu děláme v podobě horor story bandu, ale nakonec tu práci stejně asi zhmotníme. Toho, co je nehmotné, si člověk nikdy nemůže tolik „vážit“, jako staré dobré (umělé) hmoty.
Zároveň tak posluchači nepřijdou o umělecký zážitek z obalu CD. Ten poslední, obal desky Albumen, je inspirován „bílkovou“ image. Kdo je jeho autorem?
Obal jsme vyrobili společným úsilím a dělbou práce v kapele. Někdo nakoupil kyt, někdo ho roztíral, někdo fotil, někdo pekl prase... Vlastně není autor, a přitom je to celé naše. Jen finální grafickou úpravu jsme nechali na profesionálce.
Jak si téměř rok od svého vydání Albumen stojí? Nasbírali jste nějaké výjimečné ohlasy?
Prakticky každý ohlas je výjimečný. Lidé se totiž obecně málo hlásí, řekl bych, že to je chyba našeho školství, které je stále spíše demotivující. Nicméně Spielberg řekl, že jsme mu dali inspiraci na... Pardon, to byla jiná deska.
Na desce hostuje řada renomovaných muzikantů, jak se vám s nimi spolupracovalo?
Jsou to opravdu skvělí muzikanti a se skvělými muzikanty se dělá snadno a krásně.
Jak se vám pak dařilo prezentovat Albumen na živých vystoupeních bez účasti těchto hostů?
O to vlastně šlo: nedělat to samé na desce a na pódiu. Takže my nehrajeme ty věci, jak jsou na desce, ale úplně jinak. Každý hudební nápad je možné zpracovat nekonečno způsoby a my se snažíme alespoň polovinu z nich vyzkoušet.
Prakticky každý ohlas je výjimečný. Lidé se totiž obecně málo hlásí, řekl bych, že to je chyba našeho školství, které je stále spíše demotivující. Nicméně Spielberg řekl, že jsme mu dali inspiraci na... Pardon, to byla jiná deska.
Na desce hostuje řada renomovaných muzikantů, jak se vám s nimi spolupracovalo?
Jsou to opravdu skvělí muzikanti a se skvělými muzikanty se dělá snadno a krásně.
Jak se vám pak dařilo prezentovat Albumen na živých vystoupeních bez účasti těchto hostů?
O to vlastně šlo: nedělat to samé na desce a na pódiu. Takže my nehrajeme ty věci, jak jsou na desce, ale úplně jinak. Každý hudební nápad je možné zpracovat nekonečno způsoby a my se snažíme alespoň polovinu z nich vyzkoušet.
Eggnoise balancují na hraně mezi jazzem, popem, funky či punkem. Nebojíte se, že vaše hudba může znít trochu „přeplácaně“?
Nebojíme, ačkoli pro někoho to tak znít může. Nám to ještě nestačilo.
Další dělící čarou je hranice mezi hudbou populární a tou, řekněme, avantgardní. Máte občas chvilky, kdy si říkáte: „Tak tohle už raději ne, to by lidé nemuseli sežrat.“ nebo: „Raději to trochu zjednodušíme, aby se na to dalo lépe tančit.“ ?
Ano, občas zjednodušujeme, ale pouze z důvodů hudebních – totiž když nám přijde, že něco nefunguje kompozičně.
Jak byste popsali své publikum? Pro koho rádi hrajete?
Některá hudba si hledá svoje publikum, jiná si ho vytváří. Mám pocit, že ta naše si ho vytváří – jde to pomalu, ale stojí to za to. Publikum je pak právě takové jako hudba – stejně měnlivé, kostrbaté či uhlazené, smíšené, živelné či paf... (A to nemluvím o našich výchovných koncertech.)
V jakém městě či konkrétním klubu se cítíte obzvlášť dobře?
V Brně na Staré pekárně.
Máte už v současnosti nazkoušen nějaký nový materiál, který byste eventuálně chtěli použít na další desku? Případně, v čem se nové skladby liší od těch starších? Kam se Eggnoise posunuli?
Něco máme, hodně věcí taky teď děláme nejprve v nahrané podobě, na počítači. Nové skladby se liší především tím, že jsou lepší.
Na vašich stránkách avizujete spuštění nového projektu „The Eggnoise Horror Story Band“. Mohl bys čtenářům popsat, co je jeho smyslem?
Jde momentálně o náš nejdůležitější projekt. Každý měsíc vždy třináctého na stránkách horor story bandu www.horrors.eggnoise.cz uveřejníme jeden horor, krátkou píseň s videoklipem a popiskem. Už teď se to tam začíná hemžit. Zatím to všechno děláme sami, ale doufáme, že přes léto začneme spolupracovat i s někým jiným. Čekáme na dobrovolníky. Brzy vytvoříme tajnou komunitu Hororová banda. Nejde nám však o drasťáky, ale o každodenní horory, jako je vstávání, alergie, ucpaný odpad, sousedé...
Kde vás v brzké době mohou fanoušci zaslechnout? Zúčastníte se v létě některého z festivalů?
V první řadě na Rock for People a pak i na dalších festivalech. Z těch nejbližších koncertů v Plzni v Zach"s Pubu 27.06. a v Lesné u Pelhřimova 25.07 spolu se Sto zvířat. Další vystoupení jsou avizována na našich stránkách www.eggnoise.cz.
Nebojíme, ačkoli pro někoho to tak znít může. Nám to ještě nestačilo.
Další dělící čarou je hranice mezi hudbou populární a tou, řekněme, avantgardní. Máte občas chvilky, kdy si říkáte: „Tak tohle už raději ne, to by lidé nemuseli sežrat.“ nebo: „Raději to trochu zjednodušíme, aby se na to dalo lépe tančit.“ ?
Ano, občas zjednodušujeme, ale pouze z důvodů hudebních – totiž když nám přijde, že něco nefunguje kompozičně.
Jak byste popsali své publikum? Pro koho rádi hrajete?
Některá hudba si hledá svoje publikum, jiná si ho vytváří. Mám pocit, že ta naše si ho vytváří – jde to pomalu, ale stojí to za to. Publikum je pak právě takové jako hudba – stejně měnlivé, kostrbaté či uhlazené, smíšené, živelné či paf... (A to nemluvím o našich výchovných koncertech.)
V jakém městě či konkrétním klubu se cítíte obzvlášť dobře?
V Brně na Staré pekárně.
Máte už v současnosti nazkoušen nějaký nový materiál, který byste eventuálně chtěli použít na další desku? Případně, v čem se nové skladby liší od těch starších? Kam se Eggnoise posunuli?
Něco máme, hodně věcí taky teď děláme nejprve v nahrané podobě, na počítači. Nové skladby se liší především tím, že jsou lepší.
Na vašich stránkách avizujete spuštění nového projektu „The Eggnoise Horror Story Band“. Mohl bys čtenářům popsat, co je jeho smyslem?
Jde momentálně o náš nejdůležitější projekt. Každý měsíc vždy třináctého na stránkách horor story bandu www.horrors.eggnoise.cz uveřejníme jeden horor, krátkou píseň s videoklipem a popiskem. Už teď se to tam začíná hemžit. Zatím to všechno děláme sami, ale doufáme, že přes léto začneme spolupracovat i s někým jiným. Čekáme na dobrovolníky. Brzy vytvoříme tajnou komunitu Hororová banda. Nejde nám však o drasťáky, ale o každodenní horory, jako je vstávání, alergie, ucpaný odpad, sousedé...
Kde vás v brzké době mohou fanoušci zaslechnout? Zúčastníte se v létě některého z festivalů?
V první řadě na Rock for People a pak i na dalších festivalech. Z těch nejbližších koncertů v Plzni v Zach"s Pubu 27.06. a v Lesné u Pelhřimova 25.07 spolu se Sto zvířat. Další vystoupení jsou avizována na našich stránkách www.eggnoise.cz.