Jaga Jazzist předvedl perfektní zážitek

Jaga Jazzist předvedl perfektní zážitek

Informace

  • Hodnocení uloženo. Budete přesměrování do 2 sekund

08.03.2010 Skandinávský multižánrový soubor předvedl i pražskému publiku perfektní zážitek.

Po pěti letech nevýrazné aktivity se norský progresivní orchestr vrátil v plné síle. S vydáním nového alba One-Armed Bandit (Ninja Tune, 2010) vyrazil i na koncertní turné, v rámci něhož zavítal také do pražského Paláce Akropolis. Na stoprocentní sukces z roku 2005 zde nyní devítičlenný tým kapelníka a multiinstrumentalisty Larse Horntvetha rozhodně důstojně navázal.


Po několikaminutovém napínání publika, kdy v potemnělém sálu blikaly z pódia symboly z hracího automatu, „jednorukého bandity“, spustila kapela ihned s maximální energií. Hned na začátku tak zazněly stěžejní skladby z nové nahrávky, například Book Of Glass nebo titulní One-Armed Bandit. I přes náročnost původních studiových verzí, dokázali hráči v těchto kompozicích vytvářet další nová zvuková řešení a prostor pro improvizaci. Aranžérsky to byla hudba neustále překvapivá a bohatá. Lars Horntveth nachází vždy nové pozoruhodné nástrojové kombinace, devět hudebníků tak využilo během produkce okolo třiceti nástrojů od bicích, kytar, syntetizérů, saxofonů či trubky až po vibrafon, basklarinet, havajskou kytaru či tubu obsluhovanou Larsovou sestrou Line, která řadu melodických partů doplnila též svým vokálem. Inspirace nacházejí autoři na širokém žánrovém spektru od jazzu a rocku až po elektronickou taneční produkci nebo naopak soudobou vážnou hudbu. Silné autorské osobnosti, jako jsou Horntveth nebo třeba trumpetista Mathias Eick, dokáží zkrátka pojmout také obrovské množství dalších vlivů a reflektovat je pak ve vlastní autentické umělecké výpovědi.


Živá produkce souboru Jaga Jazzist počítá zároveň s tou nejpečlivější zvukařskou podporou. V této oblasti měl bohužel pražský koncert především na začátku výraznější nedostatky. Později se zvuk sice o něco zlepšil, lze však předpokládat, že zůstal stejně pod standardem kapely. Samotné skladby ale byly natolik silné, že se dokázaly vyrovnat i s těmito problémy. Skvěle gradující minimalistickou Toccatu nebo třeba rockově živelnou All I Know Is Tonight z alba What We Must (2005) tak publikum odměňovalo nadšenými ovacemi. Na albu přináší skladba Touch Of Evil závěrečnou hlubokou katarzi, na konci koncertního programu to však byla zároveň strhující show, která při energickém pobízení charismatického vousatého bubeníka Martina Horntvetha nechala jen málokoho v davu klidně postávat. Po třech přídavcích pak mohli návštěvníci vyprodaného koncertu přemýšlet nad tím, zda se hned na začátku března nezúčastnili nejdůležitější pražské hudební události tohoto roku. Kdo ji vynechal, má letos možnost ještě vše dohnat a vidět tuto úžasnou formaci na festivalu Colours Of Ostrava.

Home Page: www.jagajazzist.com  
MySpace Page: www.myspace.com/jagajazzististhesound  

 

08.03.2010 - 10:10

  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 2.81/5 Hvězd.


[5 - nejlepší, 1 - nejhorší]

Jan Faix



Článek byl hodnocen 121x

Komentáře k článku

tag cloud [nejvíce hledané výrazy]


Partneři