Semaforskou dvojici Suchý & Šlitr není snad třeba vůbec představovat. Asi se nenajde nikdo takový, kdo by neznal alespoň jedinou jejich písničku. Ať už z televize, rádia nebo ze zpěvníku. Myšlenka vytvořit tribute album k 50. výročí založení semaforského souboru proto zní velice lákavě. Otázka, jak se s originální tvorbou S+Š poperou známí interpreti širokého žánrového rozpětí, se zdá být nejzajímavější. Však kdo by odolal, aby mohl poprvé slyšet Ecstasy of St. Theresa zpívat v češtině (což jí mimochodem velice sluší) neklidně znějící píseň Blázen a dítě, notoricky známou Co jsem měl dnes k obědu v minimalistickém robotím podání Midi Lidi navíc doplněnou o vlastní sloky s podtitulem Co já všechno uvedu, nebo třeba kabaretní Dva, jejichž Vyvěste fangle přeložená do jejich vlastního fiktivního jazyka, snad vyčnívá z alba nejvíce.
Snad. Deska For Semafor je totiž studnicí dvaceti svébytností, dvaceti odlišných způsobů, jak se vypořádat se semaforských repertoárem. Pokud tedy nebereme v potaz autorství, tak zde moc podobností nenalezneme. Na jedné straně je to plusem, můžeme slyšet, jak semaforský Míč zní jako klasická punková fixárna, kdežto „Gottova“ Oči sněhem zaváté v podání brněnských Květů je jemně elektronicky procítěná.
Na straně druhé však tahle pestrost vytváří nepřeslechnutelnou nekontabilitu na úrovni celku. Na albu najdeme množství výborných jednotlivostí, které by aspirovaly na nejprestižnější místa v setlistech koncertů, poslech desky na jeden zátah bez přeskakování je však nadlidský úkol. V sedmdesáti minutách se zde prostřídá elektronika, swing, punk, folk nebo dokonce mantra. Spíše bych se tedy přikláněl k názoru, že se jedná o album k poslechnutí než k poslouchání, a pak následné rotování favorizovaných hitovek.
PS: Na jaře se můžeme těšit na dokument o nahrávání alba.
Vydáno: 16. listopadu 2009, Klíče
Délka: 20 skladeb / 72:43
Hodnocení MIXu: 6/10
MySpace: http://www.myspace.com/klicelabel