Naopak, Kingdom of Rust zní velmi současně. Plní melancholické sny těm, kteří hledají něco komplikovanějšího než Coldplay a přístupnějšího než Radiohead (na albu se mimochodem producentsky podílel John Leckie, který s Radiohead spolupracoval na The Bends).
Název odkazuje na hlavní motiv desky: postesknutí si nad chladem industriální odosobnělosti, v níž se ztrácí jeden člověk druhému i sám sobě. Zároveň je na desce slyšet jakoby okouzlení zašlou slávou zastaralých technických vynálezů a poetičností toho, co bylo a už není, konce jedné éry. Dalo by se říct, že je jakousi metaforou pro životní osudy členů kapely během přípravy desky. Výsledkem je rozporuplná nálada nahrávky, která je zatěžkaná smutkem nad odchodem něčeho zásadního, co ale zároveň dává prostor pro nové začátky. Tyto protichůdné pocity fungují stejně dobře jako spojení kytarového výrazu s elektronikou, pro Doves tak typické.
Úvodní písnička Jetstream vystihuje náladu desky. Vyjadřuje pocity člověka ztraceného uvnitř autonomně pracujícího mechanismu, jehož běh není možné zastavit. Doves jako řešení nabízí „opustit věci, které nepotřebuješ a ty, které nemiluješ“. Když ticho a klid najdeme sami v sobě, rozhostí se i kolem nás a ztichne i hluk děsivě ozubených koleček vnějšího systému.
První singl Kingdom of Rust díky své výrazné melodii a rytmu svůj britský původ prostě nezapře. Příklon k elektronice se nejvýrazněji projevuje v naštvané a neurotické The Outsiders. Track 10:03 je zajímavý stupňováním napětí – od ucouraného začátku pomalu dojde k vrcholu, kde se zlomí do tanečního rytmu.
Kingdom of Rust hledá pomalost ve světě, jenž se kolem nás spíš už jen míhá, snaží se zachytit moment a prožít ho. Je ale potřeba mít pochopení pro hudební introverzi, protože jinak kolem vás Doves jen tak proletí, aniž by zanechali stopu. Což by byla škoda.
Vydáno: 6. dubna 2009, EMI/Virgin
Délka: 11 skladeb / 50:00
Hodnocení MIXu: 8/10
Home page: http://www.doves.net
MySpace: http://www.myspace.com/dovesmyspace