Připravil: Petr Wagner
Tracklist:
01 intro:Tichá pošta
02 Modrý příběh
03 Poslední branec
04 Herr Niemand
05 Projíždím se
06 Láska
07 V klidu počkat na funus
08 Veliké Adios
09 Kmochovo tajemství
10 Za týden ráno
11 Frankovka
12 outro: Tichá poštaSopoty : Cvičme v poly(i/y)rytme
(vlastním nákladem 2005)
Přestože jsem si nikdy tuhle kapelu nepřišel poslechnout do klubu nebo jinam na koncert, u jejich CD zažívám malý flashback. Pamatuju se totiž, že kdysi dávno v 90. letech 20. století visel na gymnáziu v Ústavní ulici (ano, jen kousek od bohnického psychiatrického zařízení) plakát Sopot. Strašně se mi líbil a chtěl jsem si ho vzít domů, ale někdo mě tehdy předešel. Ale k věci, přesněji k onomu flashbacku – při pohledu na pěkně vyvedený booklet alba Cvičme v poly(i/y)rytme se mi vrátil ten pocit, který jsem měl kdysi při pohledu na plakát – dobrý pocit z výtvarně příjemného a vtipného dílka. Album není pochopitelně vypiplané jen po stránce designu, má i dost slušný zvuk – zkrátka typický příklad DIY počinu, na kterém si dá záležet celá kapela i okruh kamarádů kolem ní, navíc, za skutečně příznivou cenu (což dnes, přiznejme si, hraje taky svou roli). A teď konečně k hudbě. První jméno, co vás při poslechu napadne, není nijak překvapivé, zato však, mám dojem, celkem trefné – Buty. Sopoty je připomínají svou muzikantskou suverenitou, podobnou stylovou orientací a nakonec trochu i tím šprýmařstvím v textech. Pokud vám sedí muzika s jazz – rock – funkovým aroma, s parádními dechy i poťouchlostí ve slovním sdělení, mohou být Sopoty dobrou volbou. To svoje dělají dobře.