Jednou jsem po koncertě v Praze dostala od fanouška knihu poezie. Napsala ji česká básnířka Věra Chase, jejíž dílo podle mého názoru inklinuje k feminismu. O několik let později jsem hledala inspiraci pro svoji novou hudbu a našla její báseň ´Elida´. Oslovilo mě provokativní a poněkud erotické vyznění básně, v jejímž textu je přítomen také humor, což se mi vždycky líbí.
Uvažovala jsem o člověku z té básně a čekalo mě překvapení! Vzpomněla jsem si, že Elida bylo oblíbené mýdlo mé babičky. Třeba ta báseň vůbec nebyla určena člověku. Bez úspěchu jsme sepokoušela kontaktovat Veru Chase, abych se jí zeptala, jestli mám pravdu, ale myslím, že ano. Je to zábavná hádanka. ...
V obalu připomínajícím mýdlo její babičky se nachází devět skladeb, z nichž všechny kromě Zapískej, kterou napsala před čtyřmi lety společně s Čikori, napsala Iva Bittová na podzim roku 2004 za podpory newyorské Carnegie Hall.
Desku otevírá skladby Malíři v Paříži, kterou otextoval Richard Műller. Příjemné klavírní tóny prvních vteřin písně záhy protne známý téměř kakofonický zvuk Ivy Bittové, která několika výkřiky ve Francouzštině naladí píseň do pařížského prostředí. Pak se několik vteřin píseň připravuje k řádnému začátku a za vyloudění několika zvuků Bittová zapěje píseň, jíž text se zabává otázkou, které tváře se kreslí snáz. Všechny tváře od oltáře i ty hříšné z nás,chuďase i milionáře, který z nich se kreslí snáz? Za doprovu dalších, pro Bittovou typických zvuků, ukončuje nejkratší skladbu alba a bez menší pauzy následuje skladba druhá, Bolíš mĕ, Lásko, od stejného autora. Ta se ale nese v jiném duchu. Působí jako jemná lyrická promluva ženy, která je jako smutný ptáček v kleci, ale bez své lásky žít nechce. Do poloviny skladbu doprovází zpěv, pak navazuje část instrumentální, ke které se postupně přidává Bittové vokál bezeslov. Ladná Čeladná se ve své první půlminutě nese v duchu jemného vyťukaného rytmu, ke kterému se postupně přidávají strunné nástroje v podobném duchu, která pak smyčce rozezní do nových podob příjemné "klasiky" bez vokálu.
Ladná čeladná je valčík inspirovaný stromy. - Iva Bittová
Podobnou atmosférou navazuje následující Samota, kde Műllerův text přechází do slovenštiny. Devítiminutová skladba desky Hopáhod Tálitá se instrumentální procházkou mezi různými náladami, od současnosti do minulosti a zpět, místy se rozutíká a dospěje ke krátkému, ale dramatickému vyvrcholení. Nejdelší skladba desky, Zapískej, s textem Vladimíra Václavka se čtyři roky od uvedení na desce Čikori stává zcela novou skladnou. Je o více než minutu delší, o nezměřitelnou jednotku širší. Téměř středověkými tóny začíná následujeduje skladba, která dala desce jméno, Elida.
Elida Text: Věra Chase
Tak se mĕ dosud nikdo nedotknul nepotkala jsem toho pravého skrz naskrz čistého zjevem i vůní co by se hladkostí vyrovnal tobĕ -z kostí a parfémů – tomu nejčistšímu Jedinĕ ty - ach tak jemnĕ ty moje - se smíš mĕ dotknout témĕř uvnitř
Přesto, že textově svádí k mírně erotické lyričnosti, Bittová uchopila stěžejní skladbu desky jako divokou hru s tóny, podkreslenou poměrně dynamickým bubnem, divoce tklivými houslemi či elektrickou kytarou a doplnila ji svým typickým vokálem. Ani zde nechybí typické instrumentální úseky bezeslov. Skladbu Presto chyrakterizovala Bittová jako rozhovor hudebních nástrojů. Je instrumentální skladbou, která plybule přejde do závěrečné Nejsi, kterou obohacuje Bittové vokál, ač bezeslov.
Iva Bittová je osobitá umělkyně, která nezapadá do žádné ze škatulek hudebních žánrů. Pracovala na projektech různorodého charakteru a je pro ni typické si pro své další spolupráce vybírat nové a nové hudebníky. V případě Bang on a Can All Stars si vybrala velice dobře. Soubor její výstup příjemným způsobem dokresluje, není ji konkurencí a ani nemá tendence působit jinak, než jako doprovod. Album Elida není jednoduchým albem, ale zároveň je pomněrně stravitelné i pro průměrného posluchače, který jej však natolik zřejmě neocení.
Skladby: 1. Malíři v Paříži 2:44 / text Richard Müller 2. Bolíš mě, lásko 5:50 / text Richard Müller 3. Ladná Čeladná 4:19 4. Samota 4:09 / text Richard Müller 5. Hopáhop tálitá 9:00 6. Zapískej 9:28 / text Vladimír Václavek 7. Elida 5:09 / text Věra Chase 8. Presto 2:35 9. Nejsi 3:20
Celkový čas: 46:38
Hudba: Iva Bittová
Sestava: IVA BITTOVÁ – housle, zpěv Robert Blach – basa David Cossin – bicí souprava, perkuse Lisa Moore – piano Mark Stewart – elektrická kytara, 12-strunné bendžo, harmonika Vendy Sutter – violoncello Evan Ziporyn – klarinet, basový klarinet
Nahráno: Tom Lazarus at SystemTwo, Brooklyn NY 12/2004 Clinton Recording Studios NYC 3/2005 ClasicSound, NYC 4/2005