Tři zákony robotiky
1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Píše se rok 2035 a US Robotics právě uvádí na trh již pátou generaci robotů, která má plně nahradit již zastaralý typ US-4. Roboti se v této době starají snad o všechno, dělají dětem chůvy, venčí psy anebo třeba obsluhují v kavárnách. Snad jediným člověkem na planetě, který je nemá z nějakého důvodu rád, je člen chikágského policejního sboru poručík Spooner. Když dojde za záhadných okolností k sebevraždě doktora Lenninga, zakladatele robotiky v US Robotics, je to právě tento poručík Spooner, který je doktorovým hologramem přivolán k místu neštěstí. Spooner je pověřen vyšetřováním, během něhož záhy zjišťuje, že pachatelem může být robot, který ignoruje zákony robotiky.
Film Já, robot, měl být typickým hollywoodským blockbusterem (senzace, bomba, trhák) se svou obvyklou dávkou akčních scén, střílení a trochou těch rychlých kol. Od svým tvůrců však dostal i něco navíc, co jej povyšuje nad obvyklou úroveň těchto filmů.
Bezesporu tím nejvýznamnějším, kdo se zasloužil o kvalitu tohoto filmu, je režisér Alex Proyas, který si získal pozornost především kultovním snímkem Vrána (jeho recenzi naleznete zde) a později i sci-fi thrilerem Smrtihlav. Proyasův talent je poznat na celém filmu. Dokonale promyšlené záběry hravě vyhlazují i nedostatky ve scénáři, se kterými by si jiný režisér asi tak lehce neporadil. Dokonce i ty nutné akční scény, které tvoří základ každého traileru, mají nápad a jsou vždy něčím originální. Jeho souboje robotů ve stylu Matrix vypadají někdy dokonce ještě lépe než ve své předloze a scéna davového útoku lidí na roboty, jako vystřižená z úvodní scény prvního dílu Pána prstenů, vypadá působivě i přes své relativně malé obsazení. Vizuální dojem pak ještě navíc umocňují výborné trikové záběry (supervizorem vizuálních efektů byl oscarový John Nelson), které ve filmu vypadají natolik realisticky, že vám vize této naší budoucnosti nepřipadne ani moc vzdálená.
"Film se Asimovovým dílem pouze inspiroval, není to doslovný překlad," říká Alex Proyas. "Pokusili jsme se zachovat ducha toho, co vytvořil a filmařsky oživit jeho svět, ale samozřejmě jsme využili značnou dávku licence, abychom vytvořili vlastní originální příběh."
Já, robot se jistě nesnaží být kultovním filmem jako například sci-fi Blade Runner či Matrix. Autoři, mezi nimiž byl i koproducent a představitel hlavní role Will Smith, se snažili vytvořit akční sci-fi blocbuster, který by byl trochu víc než jen filmem s touto ne moc filmařsky lichotivou nálepkou. Nakonec se jim podařilo udělat film, který osciluje právě mezi těmito póly. Možná by se o něm dalo napsat, že je to dobrý akční sci-fi film, který se bude líbit i těm, kteří si na konci rádi zapřemýšlí nad jeho pointou.
Natočeno: 2004, USA, I, Robot
Režie: Alex Proyas
Scénář: Jeff Vintar, Akiva Goldsman inspirování povídkami Isaaca Assimova
Kamera: Simon Duggan
Hudba: Marco Beltrami
Hrají: Will Smith (detektiv Spooner), Bridget Moynahanová (Dr. Susan Calvinová), Alan Tudyk (Sonny), Bruce Greenwood (Lance Robertson), James Cromwell (Dr. Alfred Lanning)
Distributor: Bontonfilm.cz, 115 min
Web: irobotmovie.com